Moje úplně první zkušenost s downhilem. Moc netuším, jaký to bude.
Dole u nástupní stanice lanovky si dávám po ránu menší občerstvení: klobásu, borůvkový koláč a pivo.
Jelikož jsem naŠpičáku taky poprvý, nechávám si poradit od zkušenějších, kudy tudy na trať. Dopíjím pivo, odevzdávám koláč jako odměnu za ochotu a vyrážím do kopce.
Skoro hned na začátku potkávám svojeho prvního živýho bajkera. Leží na zemi a záchranáři mu lepí rozbité koleno. Tváří se, že je v pohodě. Dávám se s ním do řeči a dělám mu pár fotek s jeho krvavým kolenem na památku. To jsem nevěděl, že jsem potkal jezdce význačného OF Bike Scott týmu.
Nahoře na startu potkávám jednoho Španěla, který přijel na závody z Německa. Ten se dává do řeči se mnou. Výsledkem jsou další fotky na památku. Pak ještě potkávám na startu Gabriela Wibmera. Ten se rozcvičuje a koncentruje na start. S tím se sice nebavím, ale pár fotek na památku taky pořizuju.
Jinak už všechno proběhlo z mojeho pohledu standardně. Na vyhlašování vítězů taky standardní kropení všech sektem. Junioři to mají nealko a dostali jako náhražku rychlé špunty. Vítěz v juniorech Øisin Ø Callaghan si na vyhlášení preventivně a nestandardně nasazuje bajkový brýle. Myslel to nejspíš jako ochranu před lepivým nealkem. Moc ho to ale neochránilo.
Závod za mě super. Obsáhlejší článek od dolekop i s výsledkovou listinou najdete tady.
