Na parkoviště u Vysočina arény jsem dorazil až něco po deváté. Po cestě jsem narazil na objížďku, tak byla cesta o něco delší, než jsem předpokládal. Připojuji se k dalším návštěvníkům, kteří mají namířeno na závody. U pokladny kupuji za 500 Kč lístek pro vstup na Světový pohár horských kol eliťáků. Ještě musím otevřít batoh, jestli do areálu nenesu něco nebezpečného. U vchodu si můžete dobít náramek na placení. V areálu jiná možnost platby za občerstvení není. Podle mě zbytečná komplikace, takže ji ignoruji.
Míjím stadion a pospíchám do lesa k závodní trati. Schválně jsem si přivstal, aby jsem ještě stihnul trénink. Okolo trati ještě nebudou žádní diváci, takže se dá bez problémů fotit. Jak se ale ukázalo, vstával jsem zbytečně. V lese nebyli ani diváci a ani žádní závodníci. Tak jsem alespoň využil volný čas a prošel si trasu, abych našel nejzajímavější místa pro focení. Závod elite ženy začíná až v 11:20 takže na to mám mraky času. Stíhám si ještě koupit tričko v designu Světového poháru v NMN.
Krátce před startem začíná za zvuku AC/DC vyvolávání závodnic. Za skandování návštěvníků je odstartováno. Beru nohy na ramena a běžím s ostatními do lesa, kde je určitě zajímavější podívaná. Všude okolo trati, na zajímavých místech je plno diváků a dostat se někam je skoro nemožné. Kde nejsou diváci jsou zase pásky a prostor vyhrazený pro akreditované fotografy. Přijde mi, že ve srovnání s předchozím ročníkem je to zase o něco přísnější. Nakonec se mi skoro vždycky podaří probojovat před diváky a něco vyfotit.
Závod elite muži začíná až v 15:20. Vůbec netuším, co tady budu tak dlouhou dobu dělat. Procházím se po areálu sem a tam, zavítám i do týmové zóny. Ten čas mezi závody se vleče neskutečně pomalu. U stánku KROSS ORLEN Cycling Team potkávám fotografa Robina. Prohodíme jenom pár slov, protože se musí zase vrátit do práce. Na rozdíl ode mě tady není za zábavou.
Konečně se blíží start mužské kategorie. Běžím rovnou do lesa, abych zaujal lepší pozice u pásky. Když mi přišel předchozí závod žen sakra rychlý, tak tahle kategorie byla ještě neskutečně rychlejší. Do kopce dupou závodníci jako na silničce. Jízda dolů mi rychlostí a náročností připomíná spíš downhill. Atmosféra od nadšených diváků úžasná. Kdykoliv projede náš Ondřej Cink. tak je nadšení fanoušků skoro nekonečné.
Nino Schurter měl v Novém Městě velkou smůlu. Kvůli defektu a výměně zadního kola musel dotahovat minutovou ztrátu na vedení. Nakonec se mu ji podařilo stáhnout na 30 sekund a skončil třetí. Jak dopadli ostatní závodníci, se můžete podívat zde .
Mám to domů kus cesty a D1 od Brna na Prahu a k tomu v neděli bude určitě pěkně narvaná. Nečekám na vyhlášení a pospíchám pro auto. Podobný nápad jsem ale neměl sám. Na výjezdu z parkoviště panuje chaos. Nikdo to tady neřídí a je jenom na dobré vůli ostatních řidičů, že vás pustí. Teprve u vjezdu na silnici je policista, který reguluje provoz z obou stran silnice. Výjezd na asfaltku mi trval skoro třičtvrtě hodiny. Jízda po D1 už byla ve srovnání s tím pohoda.