Downhillová sezóna se uzavřela posledním závodem v Czarné Góře a nastal čas přejít na cyklokros. První, který jsem stihnul byl závod na Hůrce, v rámci TBC série. Trať byla vytyčena v areálu lyžařského vleku. Po loňské zkušenosti jsem se sem opravdu těšil. Všude panovala pohodová atmosféra a navíc tady měli dle mého názoru nejlepší občerstvení ze všech závodů, které jsem kdy zažil.
Neděle, den závodu přinesla typické „drsné cyklokrosové“ podmínky. Že to nebude jednoduché, bylo jasné už při příjezdu na louku určenou k parkování. Chtěl jsem se dostat co nejblíž ke startu. Cesta vedla do kopce a auto se na rozbahněné trávě nechtělo pohnout ani o centimetr. Po chvíli trápení jsem to vzdal a pořadatelé mi poradili, kam zajet, abych se při odjezdu dostal zpátky na silnici.
Zrovna končil závod dětí. Promrzlé a zablácené malé závodníky, kteří zrovna dojížděli do cíle, zachraňovala před zimou paní s horkým čajem a sladkostmi. Protože bylo opravdu nepříjemně, šel jsem se před zimou také ohřát. Namířil jsem si to ke stánku se svařákem a občerstvením. Na trati zatím probíhaly tréninky před startem další kategorie. Při tréninku jsem tady na louce potkal Vítka, který na uvítanou předvedl parádní manual. Pro Vítka byl tenhle závod úplně nová zkušenost. Jezdí hlavně ve svém domovském bikeparku na Monínci a závodí hlavně v městském downhillu. V kategorii open, ve které startoval, byli pouze dva závodníci na horských kolech a Vítek ke všemu jel na enduru, takže si přidal ještě pár kilo navíc.
Start a boj v blátě
Ve 13:30 odstartovali kadeti, kadetky, juniorky, ženy a muži open na 30 minut. Bahno, kluzké zatáčky, prudké výběhy. Pády, kterým se na kluzké trati téměř nikdo nevyhnul. Tak vypadala závodní trať. Bylo úplně jedno, jestli máte úzké pláště na cyklokrosovém speciálu, nebo jedete na balonech na horském kole. Skoro mi připadalo, že široké gumy byly v tomhle počasí spíš nevýhoda. Po náročných pěti kolech byl konec závodu. Na fotkách se můžete podívat, jak moc náročné to v tomhle počasí bylo.
Ve 14:30 odstartovala hlavní kategorie, závod mužů a juniorů na 50 minut. S popisem situace bych se jenom opakoval. Tentokrát to ale trvalo o dvacet minut déle a o dvě kola navíc. První projel cílem Tomáš Bakus z ČEZ Tábor, který i přes nevýhodnou startovací pozici dokázal s náskokem dvou minut zvítězit.
Po krátké pauze na převlečení, odbahnění a občerstvení následovalo vyhlášení těch nejlepších. Poté byla na řadě tombola. Na sedmnáctou hodinu byl naplánovaný každoroční běh po stopách cyklokrosařů. Z doslechu vím, že i přes déšť a tmu závodníci skutečně vyběhli na trať.
Letošní ročník na Hůrce byl jedenáctý a podle vyjádření organizátorů poslední. Do začátku další sezóny zbývá ještě hodně času. Třeba se mezi tím něco stane a v roce 2026 se zde opět uvidíme na dvanáctém ročníku.
Výsledky ze závodu najdete zde.
Závod na Hůrce 2026 – fotogalerie
