První ročník závodu Makovka Cup vol. 1 2024.

Když jsme se bavili ve Velharticích s tátou Petra Šmejkala, prozradil mi, že by rádi uspořádali závod ve sjezdu na Makové hoře u Příbrami, Makovka Cup vol. 1. Jen tak mimochodem se mě zeptal, za jakých podmínek bych jel akci fotit. Údajně jsem řekl, že za kachnu a dobrou kávu na místě. Uběhlo pár měsíců a zrovna jsem byl ve Špindlu na Chinese Downhill, když mi zvoní mobil. Na druhém konci Petr a ptá se mě, jakou že jsem to chtěl kávu a jaké knedlíky k té kachničce.

Od telefonátu uplynulo pár týdnů a konečně je první sobota v dubnu, termín prvního závodu Makovka Cup vol. 1. Okolí Příbrami je kvůli budování D4 jedno velké staveniště a moje navigace ignorovala, že některé odbočky na Smolotely neexistují. Zapnul jsem tedy jinou navigaci. S tou jsem byl daleko úspěšnější. Dostal jsem se až do obce. To, že cesta vede do kopce a poutní kostel na Makové hoře je na dohled vypadalo velice optimisticky. Potom najednou kostel zmizel a už jsem jel zase z kopce dolů. Obkroužil jsem jedno kolečko po okolí a opět přijíždím do obce, tentokrát z opačného směru. Tady už se navigace vzpamatovala a dovedla mě na správné místo, na parkoviště u hřbitova. Oproti plánovaného příjezdu jsem měl třičtvrtě hodiny zpoždění.

Na parkovišti jsem potkal Kubu, který tady po kreši ladil svoje kolo. Po chvíli čekání jsme společně vyrazili do kopce na start, kde byla zároveň registrace závodníků.

Závod

Hlavní závod má zpoždění, protože do startu zasáhla neplánovaná mše v kostele. Závodníci při startu dobíhají ve dvojicích ke svému kolu a jedou dvě jízdy. Trať se skoro na začátku rozděluje do dvou větví. Jezdec s lichým číslem jede levou lajnu, ten se sudým logicky tu druhou. Po přestávce, v druhém kole závodu se směry prohodí. Pravá strana je víc skákací, je tady i menší přesceťák. Levá je hodně technická, s hodně utaženými zatáčkami a se schody. Občas je vidět menší pád, ale naštěstí nic dramatického. Nakonec při tréninku boural i celkový vítěz závodu. Po projetí posledního jezdce a chvíli čekání, uzavírá celý hlavní závod společný vláček riderů.

Na pořadu dne je nyní další závod, jízda zručnosti. Jde o to, co nejrychleji sníst čokoládu, párek, projet trať s překážkami a nakonec co nejrychleji vypít plechovku nápoje. Tohle bylo možná víc náročné, než celá downhilová trať. Některým závodníkům to nejspíš znechutilo párky a Birell do konce života.

Po ukončení téhle části následuje vyhlášení vítězů hlavního závodu ve dvou kategoriích a vítěze závodu zručnosti. Ti, co přežili závod zručnosti si mohli dát na závěr challenge Huck to Flat. Závod, kdo doskočí dál na kole.

Pokud zhodnotím závod z mého pohledu diváka, tak to byla určitě povedená akce, zvlášť když vezmu v úvahu, že se jednalo o úplně první ročník a přípravný tým měl pouhé čtyři členy. Podle kladných ohlasů závodníků a podle otázek, jestli bude příští ročník bylo jasné že spokojenost byla i na straně účastníků závodu.

Makovka Cup vol. 1 2024 – fotogalerie