Kromě fotek z prohlídky Berlína jsem chtěl udělat i pár akčnějších snímků. Rozhodl jsem se proto navštívit nějaký místní skatepark. Dosud mám záběry jen z těch českých, takže tohle byla dobrá příležitost pořídit nové fotky v cizině. Nejblíž od hotelu byl skatepark Poststadion Moabit, který měl na webu celkem dobré recenze. Betonový skatepark byl otevřen na konci roku 2018 a zabírá plochu 1000 m². Můžete ho najít hned vedle Poststadionu, což je víceúčelový historický sportovní areál z roku 1929, chráněný jako památka.
Od hotelu to bylo do skateparku krásných šest kilometrů. Ideální pěší procházka, během které můžete poznávat rušné ulice velkoměsta. Po hodině a půl, včetně jedné zastávky v polském lahůdkářství, jsme byli na místě.
Berlínský skatepark Poststadion Moabit sliboval na webu skvělou urban atmosféru a nekonečné možnosti. Realita za objektivem ale byla trochu jiná. Pokud jsem si myslel, že v takovém velkoměstě nebude o motivované ridery nouze, pletl jsem se. Najít někoho, kdo by se nechal vyfotit, byl totiž nečekaný oříšek.
Když jsem se konečně odhodlal oslovit jednoho z pár kluků, kteří v areálu jezdili, nedopadlo to úplně podle mých představ. První pokus: kluk, co se omlouval, že toho vlastně moc neumí a stejně už musí domů k večeři. Druhý pokus: skater sice techniku měl, ale nadšení pro focení mu vydrželo jen chvíli. Navíc mi neustále kontroloval displej foťáku, jestli náhodou jeho trik nevypadá na fotce „blbě“.
Když to srovnám s focením u nás – třeba v Příbrami nebo v Táboře – je to obrovský rozdíl. V Česku kluci, které oslovím, zkoušejí triky klidně do nekonečna, dokud tam ta fotka prostě není. V Moabitu to byla spíš lekce z trpělivosti a vyjednávání než čistý adrenalin. Možná jsem ale návštěvu jen špatně načasoval a realita je běžně jiná.
I přes tyhle produkční peripetie se ale pár momentů chytit podařilo. Mrkněte na výběr toho nejlepšího z berlínského betonu v galerii níže.
