Občas se ta změna času hodí. Sice jsem musel vstávat ve čtyři hodiny, ale kvůli posunu času jsem měl jednu hodinu k dobru. Vlastně to bylo jako snesitelných pět hodin ráno. Velkou výhodou brzkého odjezdu byla také naprosto plynulá cesta okolo Benešova a bezproblémový průjezd Prahou. Zpomalení nastalo až po překročení státní hranice. Polské obce jsou nezvykle dlouhé a na každém kroku jsou značky s omezením rychlosti. Často i na 30 km/h. Teprve později jsem zjistil, že velká část místních bere všechna tato omezení jako nezávazné doporučení. Takže jsem byl nejspíš jediná brzda, která bránila svižnějšímu silničnímu provozu.
Silnice do lyžařského střediska Sienna vede lesem a serpentýnami postupně klesá, až se před vámi otevře pohled do údolí, kde leží středisko, ve kterém za chvíli začne poslední závod letošního českého downhillového poháru. V areálu Czarna Góra je dostatek volných míst k parkování. U každého parkoviště postavili automaty pro placení, ale je po sezóně a nikdo žádné peníze nevybírá. Následuje rychlá cesta za spíkrem Pecou pro získání nějakých doporučení na nejlepší místa k focení. Potom se ještě rozhodnout, jestli to dneska vezmu na kopec lanovkou, anebo klasicky po svých. Vůbec to tady neznám, takže ani netuším, jaké spoty budou ty nejlepší. Nakonec to beru pěšky, protože mám dvakrát víc příležitostí pro focení. Jednu směrem nahoru a další, až se budu vracet zpátky do cíle.
Závod Czarna Góra 2025
Počasí nebylo na konci října ideální. V průběhu kvalifikace začalo eliťákům pršet a gradovalo to kroupami. Do hustého lesa, kde jsem zrovna fotil, moc světla nepronikalo a kvůli dešťovým mrakům se podmínky ještě víc zhoršily. Byla skoro tma. Kvůli dešti jsem prakticky nemohl měnit objektivy na foťáku. Konečně projel poslední závodník kvalifikace. Teď měla být zhruba půlhodinová přestávka do startu finálových jízd. Abych nezmrznul při čekání, protože kromě deště se přidal ještě silný vítr, rozhodl jsem se, že vystoupám co nejblíž ke startu. Po chvíli chůze kolem mě prosvištěl závodník a po chvíli další a další. Protože bylo počasí opravdu hrozné, rozhodli se organizátoři, že spustí finálový závod co nejdříve to půjde. Pro mě to byla také úleva, protože u focení se člověk moc nezahřeje. Jakmile se na nějakém místě zdržíte moc dlouho, začne být pěkná zima. Poslední závodník projel a já jsem se přesunul po sjezdovce dolů do cíle.
V cíli jsem potkal Amálku, která se přijela podívat na závody. Uvidíme, jestli se tahle velká naděje české ženské DH a DT scény vrátí v další sezóně zpět v sedle závodního kola. Vyhlášení závodníků v cíli probíhalo v otevřeném prostoru. Jak jsem byl promočený a do toho se ještě přidal vítr, promrznul jsem tak, že jsem měl při návratu nastavené topení v autě na 28° a sedačku na trojku. Teprve za Náchodem jsem teplotu stáhnul na mírnějších 24°.
Vítr, občas i sníh a kroupy. S tím vším se závodníci úspěšně poprali na závodu českého poháru. Trať byla hodně kluzká, ale kromě defektů se nic mimořádného nestalo. Od závodníků a nakonec i od pořadatelů jsem slyšel, že počasí takhle na konci října není optimální. Rok předtím jsem byl na posledním závodě poháru na Dolní Moravě. Bylo to 20. října, ale počasí bylo stále solidní.
Přehledné výsledky závodu najdete zde.
Czarna Góra 2025 – fotogalerie
