Po kladných ohlasech na první ročník závodu Makovka Cup a určitých náznacích na podzim loňského roku se zdálo, že by se letos mohl uskuteční druhý ročník soutěže. Na začátku února jsem v Praze na závodu DownMall potkal Petra, který se mě zeptal, jestli opět pojedu fotit na Makovku. Pár dní předtím začala registrace na Facebooku, takže bylo jasné, že vesnický svěťák v downhillu Makovka Cup opět bude.
Jízda po nově otevřené D4 byla rychlejší a jednodušší než loňský průjezd staveništěm a obešla se bez bloudění. Na druhou stranu bylo nepříjemné šmírování všudypřítomných kamer, z nichž některé měřily rychlost. Podle plného parkoviště u hřbitova ve Smolotelech bylo jasné, že závodníků přijelo více než na úplně první ročník, kdy nikdo přesně nevěděl, co od závodu očekávat. Našel jsem volné místo na parkování a zamířil vzhůru k poutnímu kostelu, kde byl start a také stánek s občerstvením. Zatím probíhal trénink a registrace do závodu. Na letošním ročníku se objevilo několik změn. Za prvé, stánek s občerstvením byl přímo na startu. Pořadatelé otevřeli novou kategorii pro ebikery, zatímco zrušili jízdu zručnosti. Závod Huck to Flat byl přesunut dolů k hřbitovu.
Závod začíná v půl dvanácté. Rideři startují po dvojicích ze schodů kostela, odkud doběhnou ke kolu a vystartují. Pro některé závodníky může být problém právě běh a manipulace s kolem, které stojí na řídítkách a mohou tím ztratit drahocenný čas. Na začátku lesa se trať rozděluje, aby se později znovu spojila. Pokud jsou na trase stejně rychlí závodníci, rozhoduje, kdo má pevnější nervy, nebo kdo má větší tunel a nevnímá, co se děje okolo. Kdo totiž v tomhle okamžiku sáhne na brzdy, je prohrávající. Moc příležitostí na předjetí už po cestě do cíle není. Po pauze na oběd začíná druhá jízda. Závodníci si tentokrát prohodí tratě a výsledný čas závodu je součtem časů z obou jízd.
Po vyhlášení vítězů hlavního závodu se závodníci přesouvají ke hřbitovu, kde začíná závod Huck to Flat. Princip je jednoduchý – závodníci se snaží co nejvíce rozjet, využít nájezdovou rampu a doskočit co nejdál. Letošní vítěz skočil úctyhodných 12,7 metru.
Vítězové hlavního závodu
Vesnický svěťák Makovka Cup vol.2 – fotogalerie
