Odjezd do Leogangu na Světový pohár v downhillu 2026
Tak jsem se zase jednou rozhodnul, že se pořádně nevyspím. Na svěťák do Leogangu si zkrátka musíte přivstat – tedy pokud se tam chystáte na otočku jako já. Vstávání ve čtyři ráno je pro mě sice nezvyk, ale ve srovnání se zimními výjezdy na hory má červen jednu obrovskou výhodu: už je aspoň vidět.
Na cestu vyrážím v pět hodin ráno. V Linzi a okolo Salzburgu je to samý radar, takže to chce mít oči na stopkách, abyste domů nepřijeli o pár eur lehčí. V Salzburgu pak sjíždím na známou zkratku přes německý Bad Reichenhall. Cesta vede po krásné panoramatické silnici, která se občas hodně klikatí. Pokud tu chytíte nějakého „kochače“, předjíždí se jen velmi obtížně. Krajina je tu ale opravdu fotogenická, takže se nakonec můžete kochat taky. Navíc na těch několika rovných úsecích zase stojí radary, takže to na žádnou divočinu na silnici stejně není.
Hádanka s počasím a dilema s šatníkem
Nevím, jestli to bylo špatným počasím z předchozího dne, nebo jsem prostě dorazil moc brzy, ale na diváckém parkovišti bylo ještě relativně dost volných míst. Hned po vystoupení z auta mě čekalo tradiční horské dilema: co na sebe?
Obloha po ránu vypadala vysloveně nepřátelsky. Podle předpovědi se sice má oblačnost během dne protrhat a mělo by být krásně, jenže věřte předpovědím, a ještě k tomu na horách. Nakonec jsem zvolil kompromis: dlouhé kalhoty a funkční triko s dlouhým chlupem do zimy. Flísku jsem nechal v autě a doufal, že meteorologové nelhali. Pro jistotu jsem ale do batohu přibalil nepromokavou bundu. Člověk nikdy neví, jak bude nahoře. Minule na vrcholu pěkně foukalo.
Od auta se vydávám pěšky asi kilometr podél potoka k dolní stanici lanovky, odkud se závodníci nechávají vyvážet na start. Obrovská parkoviště v areálu jsou kompletně zabraná týmovými kamiony a stany. Doufal jsem, že udělám pár momentek z ranní přípravy jezdců a nasaju atmosféru mezi fanoušky, ale touhle dobou to tu ještě spalo. Čekat, až to v týmové zóně ožije, pro mě nemělo smysl, a tak jsem zamířil rovnou k pokladně.
Lístky na místě a taktický plán
Vloni jsem kupoval vstupenku dopředu online. Jelikož byla ale cena na internetu i na místě naprosto stejná, nechal jsem tentokrát nákup až k pokladně v areálu.
Oproti loňskému roku jsem navíc ušetřil za lístek na lanovku. Posledně jsem ji totiž stejně nevyužil. Pro dnešek mám jasný plán: vyjít nahoru po svých co nejblíž ke startu, cestou se zastavit u nejzajímavějších úseků a s blížícím se finále postupně sbíhat dolů, abych stihl dojezdy nejlepších závodníků přímo v cílovém prostoru. Nasadil jsem si na ruku pásku jako vstupenku a vyrazil do strmého kopce vstříc zážitkům.
Nejlepší spoty a nečekané setkání
Podle hustoty fanoušků bylo jasné, kde je první divácky atraktivní zóna – vyhlášená lesní pasáž. Kvůli dešti z předchozího dne se tu vytvořilo vyloženě uklouzané, lepivé bahno, se kterým těžce zápasili nejen závodníci na trati, ale i samotní diváci kolem ní. Organizátoři sice podél trati natáhli lana, kterých se dalo přidržovat, ale některým návštěvníkům ani to nepomohlo a občas se poroučeli k zemi do bláta. Skoro to vypadalo, že cesta dolů na kole je daleko bezpečnější než pěšky. Asi to byl ale jen klamný dojem, protože na těch kolech se tu pohybovala absolutní světová špička a pěšky občas amatéři jenom v teniskách. V tomhle blátivém chaosu mě navíc čekalo překvapení, protože jsem tu zničehonic narazil na celou výpravu bajkerů z Plzně.
Pro mě osobně bylo úplně nejvíc ikonické místo uprostřed trati, kde byl wallride. Je to neuvěřitelné divadlo, jak se závodníci vyřítí ze tmy tunelu a ve zlomku sekundy v obrovské rychlosti naskočí na dřevěnou stěnu wallridu a během okamžiku zase zmizí v dálce. Z toho zvuku a rychlosti, v jaké to tam posílají, má člověk husí kůži. Stalo se ale i to, že závodník sice v rychlosti naskočil na wallride, ale potom ztratil stopu a místo v dáli zmizel na druhé straně stěny, kam přepadl.
Na tomhle ikonickém místě jsem potkal další výpravu. Tentokrát to byl Šmejky, který vyvezl crew z Makovky Cup na výlet. Uvidíme příští rok, jestli se tahle návštěva promítne do dalšího ročníku závodu. Já jsem pokračoval směrem ke startu, zatímco Příbramáci se vraceli zpátky do lesíka studovat techniku sjezdu v těžkém terénu. Co jsem se dodatečně dozvěděl a viděl i na videu, tak tady skalní fanoušci předvedli pěknou divočinu, včetně backflipů s dopadem do klouzačky v bahně.
Jak to všechno dopadlo
Ke startu jsem nakonec nestačil dojít. Dostal jsem se do části plné kořenů a kamenů, která byla také v obležení diváků. Užil jsem si ještě finále žen, které se netradičně jelo až na závěr. Po projetí Vali Höll jsem se otočil a pospíchal zpět k cíli. Nechtěl jsem si opět užít klouzačku v bahně, tak jsem to vzal s davem po normální cestě. Bohužel trasa byla delší, takže už jsem nestihl vyhlášení.
A kdo nakonec zvítězil? Domácí hrdinka Valentina „Vali“ Höll nenechala nikoho na pochybách, kdo je aktuální královnou downhillu. Před bouřícím domácím publikem předvedla naprosto dominantní jízdu bez jediné chyby a stylem start–cíl si dojela pro další vítězství v řadě v letošní sezóně.
Závod elitních mužů nabídl neuvěřitelné drama, kde o vítězi rozhodovaly pouhé setiny sekundy. Kanaďan Finn Iles předvedl životní výkon v pasáži ve spodním lese. Přestože v posledním sektoru udělal drobnou chybu, dokázal v cíli uhájit nejtěsnější možný náskok před Francouzem Amaurym Pierronem. Skvělý výsledek zaznamenal teprve devatenáctiletý německý talent Henri Kiefer, který jako lokální ambasador bikeparku v Leogangu vybojoval své premiérové pódium v elitě.
Smůlu zažil americký supertalent Asa Vermette, který měl ve finálové jízdě poměrně tvrdý pád. K nehodě došlo ve velmi rychlé pasáži zvané „Motorway“. Na vině byl silný a nevyzpytatelný vítr, který se v té době na otevřených úsecích trati zvedl. V kombinaci s vysokou rychlostí (okolo 60 km/h) Vermette ztratil kontrolu nad kolem a šel k zemi. Naštěstí se mu nic vážného nestalo. Dokázal se zvednout, naskočit zpátky na kolo a svou finálovou jízdu s velkou časovou ztrátou dokončit.
Jak dopadl Světový pohár v downhillu najdete zde.
Světový pohár v downhillu 2026 – fotogalerie
