Uplynul týden a chystám se na další bajkovou akci. Předchozí neděli jsem strávil v Koutech na Mistrovství České republiky ve sjezdu. Tenhle víkend to bude opět downhill, ale vyrazím tentokrát opačným směrem. K našim jižním sousedům, do rakouského Leogangu, kde se uskuteční Závod Světového poháru v downhillu. Vloni jsem se sem bohužel nedostal. Měl jsem ve stejný termín už dlouho dopředu naplánovanou dovolenou. Tehdy jsem si říkal, že to je velká škoda, protože závod v Leogangu je vždycky zážitek. Letos jsem se proto rozhodl pro jasnou prioritu. Místo dovolené bude focení.
Cesta do dějiště Světového poháru
Vyrazili jsme brzy ráno, skoro za svítání. Měl jsem trochu obavy, jestli po příjezdu vůbec najdeme volné parkovací místo. Kousek za Salzburgem je odbočka z dálnice a pak část trasy jedete přes Německo. Tady začíná jedna z nejkrásnějších silnic mezi Alpami, kterou znám. Jen si dejte pozor na radary!
Po příjezdu do Leogangu bylo nejbližší parkoviště pro návštěvníky úplně narvané. Naštěstí nám ale jeden z organizátorů ukázal další místo, kde bylo ještě volno. Odsud jsme to sice měli k cíli závodu ještě asi jeden a půl kilometru pěšky, ale vůbec nám to nevadilo.
Nejdřív jsem si na pokladně vyzvedl lístek na lanovku (který jsem nakonec nevyužil) a vstupenku do areálu závodu. Teď už jsem mohl vyrazit na obhlídku zázemí týmů. Potkal jsem tam v jednom ze stanů i fotografa Robina Nevřalu. Byl zrovna zaneprázdněný focením jedné závodnice, takže jsem se dlouho nezdržel. Za chvíli měl stejně začít trénink na DH závod a byl nejvyšší čas vyrazit do kopce na obhlídku terénu. Cestou jsem ještě zahlédl při natáčení videa Fabiena Barela – jednu z klíčových postav vývoje horských kol u značky Canyon.
Sjezdová trať a divácká místa
Protože je trať v Leogangu hodně dlouhá, původně jsem si myslel, že se nahoru nechám vyvézt lanovkou a fotit budu až při sestupu. Nakonec jsem to ale risknul a zvolil postup jako pokaždé: nahoru po svých a dolů taky.
První zastávku na focení jsem si udělal na dropu. Pořád probíhaly tréninky, takže to tady nikdo ze závodníků nehnal na maximum. Nejvíc fanoušků bylo asi v lesní pasáži. Všechno ale bylo oplocené, takže dostat se blíž k trati bylo prakticky nemožné. Pořadatelé návštěvníky, kteří chtěli přelézt plot, nekompromisně vraceli zpátky.
Nejvíce akční částí celého závodu byl bezpochyby wallride. Závodníci tady vyjížděli z tunelu, ve velké rychlosti prolétli vzduchem a naskočili na wallride. Naměřili jim tady až 65 km/h! Další místo, které bylo v obležení diváků, byla rockgarden v kombinaci s kořeny. Náročnost téhle pasáže umocňoval velký sklon terénu. Poslední část závodní trati byla horní část, kde jste mohli vidět průjezdy klopenkami na pozadí majestátních Alp.
Vyhlášení vítězů jsem už bohužel nestíhal. Přece jenom z terénu to bylo do cíle ještě slušná dálka. Původně jsem si myslel, že se ještě zdržím na autogramiádu, ale všechno se pořád protahovalo, takže jsem to nakonec vzdal. Domů to byl ještě pořádný kus cesty!
Závod Světového poháru v downhillu v Leogangu 2025 – fotogalerie
