Všechno to začalo už ve 4 hodiny ráno. Budík nemilosrdně zazvonil a přede mnou byla více než čtyřhodinová jízda autem. Abych si cestu zkrátil, zvolil jsem trasu přes nejrůznější kotěhůlky. Kilometry ubyly a nebyla to taková jednotvárná nudná jízda jako po dálnici přes Brno.
Po příjezdu do Koutů jsem si u pořadatelů vyzvedl fotografickou vestu a vyhlížel spíkra Pecu. Ten měl lehké zpoždění, protože jel očividně podle pražského času, který v Jeseníkách úplně neplatí.
Boj s mlhou a mrazem
Trať v Koutech je na výšlap po svých pořádně dlouhá. Abych stihnul nafotit klíčová místa, nechal jsem se výjimečně vyvézt lanovkou až nahoru. Místo výhledu na Jeseníky mě ale přivítala dokonalá bílá tma. Mlha byla tak hustá, že by se dala krájet. Pro focení delším ohniskem to byla úplná noční můra. Když to ale srovnám se závěrečným závodem loňské série v Polsku, bylo to ještě v pohodě. Tam jste mohli zažít úplně všechno: déšť, sníh, mlhu i pořádný fučák.
Jak jsem pomalu sestupoval dolů, doufal jsem, že se mlha rozpadne. Držela se ale jako přibitá. Během čekání na jezdce jsem se občas zdržel s traťovými pískači na pokec. Občas trochu déle, než jsem měl původně v úmyslu. Docela jsem se divil, jak při tom stání na jednom místě v takovém nečase nezmrzli.
Přestávku mezi kvalifikací a finálem jsem strávil na otevřené sjezdovce. Protože na téhle otevřené pláni bylo ještě víc nevlídno než v lese, běhal jsem nahoru a dolů, abych se trochu zahřál. Trochu to pomohlo. Byla škoda, že toto místo, jindy neuvěřitelně fotogenické s velkou lavicí a panoramatem okolních kopců, zahalila neprůhledná mléčná stěna.
Hledání světla na poslední chvíli
Zkusil jsem sejít ještě níž do lesní pasáže. Místo vypadalo skvěle a technicky drsně, jenže kombinace tmy pod stromy a mlhy byla vražedná i pro ty nejsvětelnější objektivy. Seběhl jsem tedy ještě níž, do lesního enduro úseku. Mlha mě sice pořád pronásledovala, ale doufal jsem, že stihnu alespoň nějakou spodní část bez ní. Jenže čas vypršel a závod skončil.
Vzal jsem nohy na ramena a pospíchal do cílové rovinky. A opravdu, teprve úplně dole na výjezdu z lesa se objevilo normální světlo a čisto bez mlhy. Mělo to ale háček. Závod už skončil. Světlo by bylo, ale závodníci žádní.
Sbohem, sezóno
Dole v cíli už panovala klasická pozávodní atmosféra. Pořadatelé pomalu balili zázemí a Pecovo auto, na kterém byly vylepené papírové výsledky, doslova okupovali zvědaví jezdci. Kvůli celkovému vyhodnocení letošní sezóny se vyhlášení výsledků závodu přesunulo až na večer do restaurace.
Já jsem ale balil fototechniku dříve. Jelikož jsem si chtěl druhý den ráno užít vlastní vyjížďku na kole, po drobných zmatcích s placením parkovného jsem zamířil k domovu.
Výsledky Top on Trail DH Serie Kouty nad Desnou 2026 najdete zde.
Top on Trail DH Serie Kouty nad Desnou 2026 – fotogalerie
